Akustika open space: proč vás kancelář unavuje a co s tím
Po dni v open space jste unavení, i když jste „jen seděli“. Může za to dozvuk — a dá se změřit, spočítat i odstranit.

Nejčastější stížnost lidí v otevřených kancelářích nezní „je tu hlasito“, ale „nemůžu se soustředit“. Rozdíl je podstatný. Hlasitost měříme v decibelech a v běžné kanceláři se pohybuje kolem 50–60 dB, což samo o sobě není problém. Problém je, co se s tím zvukem děje potom: jak dlouho se odráží od skla, betonu a sádrokartonu, než odezní.
Dozvuk: veličina, o které se v kancelářích nemluví
Doba dozvuku (RT60) je čas, za který zvuk v místnosti zeslábne o 60 dB po vypnutí zdroje. V prázdné zasklené kanceláři se běžně pohybuje mezi 1,2 a 2 sekundami. Norma ČSN 73 0527 doporučuje pro kancelářské prostory hodnoty přibližně 0,5–0,8 s podle velikosti a účelu místnosti. Rozdíl mezi 1,5 s a 0,6 s je rozdíl mezi kanceláří, kde slyšíte každý hovor v místnosti, a kanceláří, kde vnímáte jen hovor u vlastního stolu.
Při dlouhém dozvuku se slabiky jednotlivých slov překrývají. Mozek musí vynaložit víc energie na dekódování řeči, kterou chce slyšet, a zároveň na filtrování řeči, kterou slyšet nechce. To je ta únava na konci dne.
Lombardův efekt — spirála, která se roztáčí sama
Když je v místnosti hluk, lidé instinktivně zvyšují hlas, aby jim bylo rozumět. Tím zvyšují celkový hluk, na což ostatní reagují dalším zvýšením hlasu. Tento jev popsal Étienne Lombard už v roce 1909 a v open space se projevuje každý den po obědě, kdy se vrátí celý tým. Spirálu přeruší jediná věc: pohltivé povrchy, které odraz zvuku zkrátí, takže není potřeba mluvit hlasitěji.
Tři kroky, jak akustiku kanceláře napravit
- Změřte nebo odhadněte dozvuk. Stačí rozměry místnosti a popis povrchů — naše kalkulačka dozvuku vám dá orientační hodnotu za minutu.
- Přidejte absorpci tam, kde je největší plocha: na strop. Baffly nebo stropní závěsy nad pracovními stoly zachytí zvuk dřív, než se rozšíří po místnosti, a nezaberou žádný prostor.
- Doplňte stěnu naproti oknům. Sklo ztlumit nejde, ale odraz od protější stěny ano. Jedna plná stěna hladkých panelů nebo V-cut vyřeší většinu zbytku.
Kolik materiálu je potřeba, závisí na výšce stropu a na tom, co už v místnosti je — koberec a čalouněný nábytek pomáhají, sklo a beton škodí. V tvrdé kanceláři vychází plocha akustických prvků klidně na 50–100 % plochy podlahy; proto se vyplatí sáhnout po prostorových prvcích (baffly, krabičky, stropní závěsy), které podle protokolu KFB Acoustics dosahují αw 0,60–1,00, tedy násobně víc než plochý panel na stěně.
Co panely nevyřeší
Akustické panely snižují dozvuk, tedy to, jak dlouho zvuk v prostoru zůstává. Nesníží ale hlasitost kolegy u vedlejšího stolu, který právě telefonuje. Pro hovory a soustředěnou práci je potřeba uzavřený prostor — akustický box nebo telefonní budka. V dobře navržené kanceláři se obě řešení doplňují: panely zklidní prostor jako celek, boxy dají lidem místo, kam odejít, když potřebují ticho.
Všechny články
Blog
Kolik akustických panelů potřebuji? Výpočet podle Sabina krok za krokem
Sabinův vzorec zvládnete s kalkulačkou v mobilu. Ukážeme na příkladu open space 12 × 8 m, kolik m² filcu je potřeba a kam ho dát.
Číst článek
PET filc, minerální vata nebo dřevěné lamely? Srovnání akustických materiálů
Tři nejčastější materiály pro akustiku kanceláří vedle sebe: co skutečně pohlcuje, co jen vypadá a co obstojí u hasičů.
Číst článek
Akustické panely na strop, nebo na stěnu? Kam umístit absorpci
Stejný panel pohltí na stropě něco jiného než na stěně. Pravidla rozmístění absorpce, která platí v každé kanceláři.
Číst článek